…plný ulice

Autor: agáta | Kategorie: deník 8)

a: ženský dou s taškama z masny, chlapi zase do továrny na sny…známe, žejo:D nekruťte hlavou, to je stará dobrá FiXa přeci. ale tohle jsem způsobit nechtěla. á, bože, ty polomáčenky sou dobrý. kéž  každej, kdo pocítil chuť na tu výbornou sušenku půlkou máčenou v čokoládě, nechť je každý doma najde.

konec předmluvy.

UPOZORŇěNí xD : je to tak trochu mimojiné článek o žrádle, takže jestli máte na něco chuť a nic nejíte, umřete. čtení mě škodí zdraví. smokers die younger…

úvod.

chtěla sme prostě říct, že sou plnáý ulice španělů. haha potkala sem jich dneska asi celkem devět a tomu já řikám plná ulice. de vo to, že sem je potkala asi na třech různejch místech. háhá, no to je jedno, neřešte to.

dějství první. celý dopoledne.

ráno jsem mylsela, že mi ujelo metro. takyže to bylo dost divný, páč vyšlo (imagine hlavák metro station) z těch schodů pár lidí a bylo slyšet odjíždějící metro. tak jsem si v poklidu šla koupit lístky do zásoby, poradila sem cizincům, co si koupit za lístek a loudala sem se dolů. haha, a metro mi přijelo. normálně, schedeuled. ok. pak sem stihla autobus, kterej z budějárny odjíždí ve stejnou minutu, jako tam přijíždí metro. pak už jsem mazala housky. a spoustu dalších věcí v pekárně.

dějství druhé. autobus.

autobusák byl zvláštní. buzeroval. já: “dobrý den, za 32 korun prosím.”  “hmmm, to je ale peněz… a ty dvě kačky byste neměla?” (jestli řek bys nebo byste nevim, budu doufat v tu lepší verzi) “ne.” “a tohle neni bufeťák, jo? blablabla.” (držela sem v ruce rohlík). pak tam měl někdo combo a ňáký malý rádobydrsný kluci řikaj: hele, co to je, to je nějaký rádio ne? to hodíš na rameno a uctuctutuc…

dějství třetí. oriflame.

po tamtom busu následoval další bus a po tom tramvaj číslo 22 a pak..tam čekali (ano už sme na místě) nějaký dva pěkný mladí muži. a já se nemohla neusmát. a sedla sem si k jejich stolu (čekárna plná, jen u nich místo…). a četla sem si reflex :p pak k nim přišla nějaká slečna, která nevypadala vůbec šesky. pak se bavili španělsky. pak ta slečna zas odkráčela. a oni se stále bavili španělsky. haha, tohle je vtipná část, poslouchejte: a pak sem jim chtěla říct (španělsky): jo, vy si myslíte, že vám nerozumim, co… no a nejvěčí prdel na tom je to, že sem jim fakt nerozuměla:D:D ahahahahaaa…I told a joke…:D (ano, dobře ti to myslí, vážený čtenáři, včera sem znovu viděla achmeda, a kdo pořád neví, zadjete si do jůtůb dot kom achmed the dead terorist)…  no to je s nima všechno, jenom jejich story pokračuje až na náměstí jirky z prdibrad. tam vystoupili a já jela dál až:

dějství čtvrté. knihovna.

až do ústřetky, kde jsem potkala slečnu z bejv. čtvrťáku a z přednášek psychologie. půjčila jsem si višňový sad (povinná četba + stejně sem si to po tom divadle chtěla přecíst) - a byl v dnes vrácených knihách. a má v sobě spoustu tužkou psaných scénických poznámek a kreseb. a chtěla jsem si půjčit čaroprávnost, jenže mi paní u registrace výpůjček řekla, že to tam dali omylem, že je to zarezervovaný. supr. tak mam aspoň fausta erika. (jéé, belůů, někdy zajdem za eričkem:p)

dějství páté. na cestách.

pěšmo dom, telefonát s eliškou, chuť na coca colu, albič na můstku, doma. jo, mam novou úchylku. místo měření si teploty čtyřikrát denně (nebo mytí si hlavy up to 4 times daily (mym sprejem na copánky:D)), se vážim tak třikrát denně. je to hustý:D denní deviace až jedenapůl kila:D:D

dějství budoucí.

na stole sem si připravila večeři a měla bych se k ní navrátit. pak jdu do kina.

prolog.

hele soráč…já vim že ten příspěvek nemá smysl. vim že melu sračky. vim že tenhle den byl sračka. ale já byla spokojená, šťastná, líbilo se mi to:) pro mě to byl čupr den.

a někdy vám podrobněji o něčem povim…o hlubokym pohledu… ale to až příště. mezitím si někde pusťte písničku ketto od bonoba. nejlepší. “RRRRRRRRRRRRRRRrrrrrrrrrrr…”

vydavatelství a rok vydání psát nebudu, takže ste právě zavřeli knihu. slibuju, že si někdy najdu korekturu, rozuměj, že si to někdy sama po sobě přečtu, ale to až….někdy. příští tejden jdu do starbucks. eště nevim s kym, eště nevim kdy a nevim, jestli vůbec, ale to teĎ neřeště. běžte se rači koukat na večerníčka, právě začíná. ale to už stejně nestihnete.