vole haribo navždy

Autor: agáta | Kategorie: deník 8)

hmm. to sou ty mý debaty s matkou. kdykoli s ní chci nebo potřebuju mluvit, něco dělá, nebo mě prstě nevnímá, nebo nechci, aby mě někdo jinej ještě poslouchal. těžký. teď se třeba nutně potřebuje dívat na nějakej film. eště že je tady pro mě vždycky to haribo. kámoši se s ajska vodhlási aniž by řekli popel, celou dobu kecaj sračky, když zrovna něco děláte, napíšou porstě jenom “ahoj” a pak půl dne neodepisujou… eště že se vám jednou za pět uherskejch let přiletou do cesty cizinci z lotyšska nebo z litvy nebo z naglie nebo odkudkoli, eště že si máte kurva vůbec s někym povídat, když to kurva vy potřebujete! hej, to teď neni narážka na nikoho konkrétně, vpodstatě to neni narážka vůbec na nikoho. jenom je to vyjádření obecnýho názoru nahlas, vsadim se, že tohle si myslíte uplně všichni. icq je nahovno. a proto ho všichni budem stále používat.

jo a co se týče tý mámy… no.. vono je to vlastně jedno.

zasraná fyzika… zasraný prezentace, zasraný všechno… dneska neni nálada… dneska.. nevim… já fakt někdy nevim…