holub eduard

Autor: agáta | Kategorie: deník 8)

hele už je tomu zase asi tejden co sem naposled pokládala písmenka na bílý pozadí… je to zvláštní, co? dohromady maj různý významy. a ty významy maj další tuny významů…typněte si, kolik je tuna lidí. no nevíte co? patnáct. hustý žejo.

ale víte co? mě to psaní nebaví. mam často myšlenky..takový kerý stojí za to sem napsat. aby třeba někoho pobavily. jako například když sem viděla toho divnýho pána v metru… řezal řezákem cedulky ze spodního prádla, pak ty věci zalepil zas zpátky do pytlíčku.. včera sem zas viděla nějakou hrozně zvláštní pani na příkopech (tam toho k vidění obvykle je…) ale už si nepamatuju co na ní bylo tak vyjímečnýho… a další a další. prostě du po ulici, něco vidim, něco mě napadne…

nevim, prostě mě nebaví sem psát co sem kerej den dělala. nic zvláštního, porád to samý vpodstatě. akorát dneska sem potkala patricka, takovýho toho človíčka co nás měl na anglickou konverzaci. takovej ten mladej ir, co sme po něm hrozně šíleli. tak sem se chvíli rozmejšlela, jestli ho mam pozdravit, pak jsme si povídali (nikdy mu nebylo moc dobře rozumět, tak sem na ot skotsko fakt zvědavá..dialekty bláznivý…) uhm… no a tak dál. nothing special.

češtinový zoufalství, 

prázdno