|
18. 01. eeeej!!Autor: agáta | Kategorie: deník 8) the dark side of the moon aneb dvě stránky tohoto dne. no jo, na zážitky byl štědrej! jak to všechno začlo: inu, nijak zvláštně. řekněme, dost obvykle. jenom mi přišlo, že je tma i po dějepise….kterej se nakonec uskutečnil - jako normálně. dostala jsem trojku z testu i ze zkoušení a když to vzám, zhasni můj stadion, přečti si poslední básně, co jsem ti napsal, jsou krásné, jsou pod polštářem…a zapal můj lampion, ať hoří, hrozně moc…… kryštof rulez. hm to poslouchám teď, o tý volný jsme poslouchali linkiny a fixu z pavlova mobilu. hmm a po angličtině zsv, nijak zvláštní. po tom, co nám grygar oznámil, že žádný semináře prostě dělat nebude, sme na něj tak nějak…naštvaný krapet…takže už to prostě..neni co to bejvalo =) hmmm… a po škole a po obědě jsme šli s míšou do charlestonu zapít (kafem) její narozeninky dnešní a teď se vrátim k tomu horšímu tohoto dne. vlastně…jen proto nebyl dokonalej. je to něco, co se děje skoro vždycky. nevim proč to tak je…ale skoro vždy, když se na něco hodně těšim, prostě se to podělá. rozpadne se to od základů… máš výbornýho kamaráda - a on vám řekne, že tam prostě nejde. dobře dobře….jako já to chápu, samozřejmě nechceš propadnout z fyziky - to bych taky nechtěla. na druhou starnu, řekni mi, budeš se to snad učil uplně celej víkend? oddechnout si na chvíli na mý osalvě by přeci nebylo tak špatný. . .dobře, třeba jo. já doufám, že ne:D ale - nemyslíš, že by bylo lepší na to celej rok totálně nekašlat, napsat každej test na trojku, čtyrku - a měl bys svatej klid. copak se chceš za jedinej víkend doučit půl roku totálně dementní látky?? ano, i já fyziku nesnášim. možná je to způsobeno učitelem a jejím přístupem, nic proti…jenom mě to s vámi, vážená paní profesorko, opravdu nebaví. a ani já nemám dost síly se překonat a naučit se to. ale zase…dokážu to aspoň tak, abych nepropadla. a kdybych měla pětky, tak se snažim sakra zamakat, protože fakt promiň, psát testy z půl roku fyziky… sebevražda. víš…fakt mě to hodně mrzí. všichni ví, že mi na tobě hodně záleží. tak asi neni divu, že je mi krapet líto, že mi řekneš: “no já tam nejdu.” konec. já…nic ti nevyčítám…fakt nic, je to tvá věc a nutit tě nemůžu a nebudu. pouze říkám, že je mi to líto. hodně… co myslíš… má tohle všechno cenu? :’/ stejně vim, že to číst nebudeš a ještě něco;) it’s never too late :-* nicméně…takhle den nekončí. to se vlastně událo o fyzice…a tahle myšlenka byla zkonstruována o třetí hodině, o 4. jsme si zlepšily náladu dickotékou…:D ej a teď mě napadá další debilita, dickilita, dj, dýdžej, dickdžej. nevadí. back to reality. po charlestonu, kde jsem dnes měla jen latté (po první hodině jsem měla macchiato:D), jsem šla an chvilku domů, skvěle jsem se oblíkla a šla do města. sice mě nejdřív bankomat nechtěl dát ticku… ale pak jsem šla roovnou za nosem do pokladny ND a zjistila, že tam anštěstí berou karty. na konci února jdu s babičkou na Babičku a teď…pápá! možná písnu v neděli. a nebo taky ne…. čuj čuj! teres: hezkou oslavu;)* agáta |