“svědectví o dnešním dni”

Autor: agáta | Kategorie: deník 8)

přeskakuju a doplňuji středu, poněvadž to byl fakt hrozně high den…:
28. listopadu 2007, škola- totální pohoda. z matyky známky 2, 3, AJ, dvouhodinovka hudebky a povídání s klukama poslech iPodu, bižule, čj - pozorování obrázků Boženy Němcové, fr, konec, půlhodinky čekání na přednášku: AAAAAAAAAA!!! anebo taky RRRRRR :D:D asi toaková byla naprosto dokonalý 2 hodiny, jsem fakt moc ráda že jsem tam byla. Bavili jsem se o učení, o matiře, stresech, o růžovejch chameleonech, zelenejch slonech a mentálních kobylkách ale jo prostě! škoda že je ta přednáška jen každý dva týdny…., z dalších témat vyberu ještě povídání o efektu nedokončenýho tvaru, “víkendovou aktovku, čáru ponoru a takový různý….věcičky…. bylo mi hrozně líto, že už jekonec, uteklo to jak voda. nechápu, jak někdo může tak výtečně 2 hodiny vkuse vyprávět na určitý téma. nezasekne se, nenapije se, vtipkuje, občas trochu odbočí, ale okamžitě si vzpomene, kde přestal a jede dál… toho elánu v tom….
tákže jsem s míšou asi ve třičtvrtě na 5 vylezly ze školy a hodinu jsem zevlačila po Praze. v myslbeku na mě čučeli tři týpci a vypadali, jakoby se mi posmívali:D “hele, vona se učí, haha” vedli taky dost smysluplný debaty….jé to byl tak zážitek. a to celkem vypadali, jako by pubertu měli pár let za sebou… zřejmě to s nima ještě dost mlátilo (no, vypadali minimálně na 20, nevadí). pak jsem si šl akoupit celkem nutný doplněk plesových šatů a sprint do galerie U prstenu. Vernisáž M. Pošvice ( taky 1 z našich známých…), no, výborná výstava musim říct. úvodní slovo bylo taky impozantní:D:D taky k tomu hráli Ivan Hlas a 2. fajn človíček, jehož jméno mi z kebule vypadlo, za což se mu velice omlouvám. hráli fakt nádherně…a jak si to užívali? řezali do kytar jak malý kluci. a mě to dojalo..jo, sem strašná citlivka, ale…všechno tak hrozně letí…. je to hrozně ohraný a teď to vyzní fakt blbě, ale v tu chvíli jsem měla docela dost intenzivní pocit, jak stárnem… a že se zpátky nic nevrátí….jasný, to víme, řikáš si, promiň že tě tim nudim. jen se nad tim zkus ale chviličku zamyslet…. my prostě rostem, mění se naše hodnoty, zájmy,názory, postoje… ne že by to nebylo dobře…. no, bylo to teda ost zajímavý. jim je prostě 50 - a při hraní (jak se do toho vžili) vypadali, jakože jim je 15… vytvořili kolem sebe takovej..dojem, sen možná, takovýho něco….hrozně silnýho….HEJ dost teres, dost. dobrý. ten večer mě dva lidi označili za tátovu přítelkyni… “né, to je moje dcera…” komentovala sem to slovy: “to vypadam tak špatně?” možná to bylo trochu dvojsmyslný:D taky dobrý no. “ahá, já nevěděl, že máš tak velkou dceru, a je moc pěkná.” perverzáci stejně všichni…:D ale děkuju, ono to moc potěší doma jsme si s járou povídali u večeře (nakládaný hermelín :)) o životě. o práci a tak….porstě zsk den…ale moc pěkej, dlouhej, zážitky nabitej. nulla dies sine linea…..asi takhle bych ho pojmenovala. můj den. díky za něj všem, kteří v něm sehráli svou roli.
a ještě o tom, jak jsem se šla učit zsv: uvařila jsem si svůj milovaný čajík, zelený s broskví, k tomu chalva, oříšky a hruška:D a zsv.
a teď, ve čtvrtek, už jdu konečně zadělávat na to cukroví……..